Dolejší Padrťský rybník vydal své bohatství

Poprvé od otevření bývalých vojenských Brd uspořádaly VLS veřejný výlov Dolejšího Padrťského rybníka v náhorní kotlině Chráněné krajinné oblasti Brdy. Přišlo se podívat několik stovek návštěvníků.

Slavné Padrťské rybníky ležící v široké kotlině Padrťského údolí, které jsou jedním z největších lákadel nejmladší české chráněné krajinné oblasti, se loví střídavě jednou za dva roky. Důvodem jsou specifické podmínky dané především nadmořskou výškou okolo 640 metrů i způsobem ekologicky šetrného hospodaření na těchto vodních dílech zasazených v unikátních přírodních podmínkách, v rámci kterého nejsou využívány intenzivní způsoby chovu. V důsledku toho však Padrtě patří mezi nejčistší české chovné vodní plochy a ryby z nich jsou mimořádně chutné a zdravé.

„Výlov Padrťských rybníků je u Vojenských lesů a statků svátkem, rybářská událost má v kulisách brdské přírody nenapodobitelnou atmosféru, letos to byl premiérový veřejný výlov Dolejšího Padrťského rybníku po desítkách let,“ uvedl ředitel VLS Josef Vojáček

Výsledek výlovu nakonec předčil optimistické prognózy. Rybáři očekávali, že rybník vydá během dvou dnů okolo 35 tun ryb, nakonec úlovek přesáhl čtyři desítky tun, přičemž mu dominoval kapr, ale na sádky putovali také amuři, candáti, štiky, líny a plotice.

Prodej celého sortimentu ryb z letošního výlovu Padrťských rybníků na sádkách v Mirošově u Rokycan bude zahájen v pátek a bude probíhat každý pátek od 13.00 do 16.00 hodin. Od 19. do 23. prosince pak Vojenské lesy a statky spustí celodenní předvánoční prodej (otevírací doba bude ještě upřesněna).

Padrťské rybníky v jižní části Brd založil v polovině 16. století Florián Gryspek z Gryspachu, majitel mirošovského a rožmitálského panství. Název získaly podle vesnice Padrť, která byla spolu s řadou dalších brdských obcí v pade-sátých letech zničena. Rybníky jsou největšími vodními plochami v regionu, Hořejší má plochu 70 hektarů, Dolejší pak o třicet hektarů méně. Jedná se o nejvýše položené chovné rybníky ve středních Čechách. I když nejde o přírodní vodní nádrže, zapadají do okolní krajiny podobně jako šumavská jezera.