Obnova Schwarzenberského plavebního kanálu a Želnavského smyku

Během komunistického režimu se stavba neudržovala a na mnoha úsecích byl kanál zanešený naplaveninami a poničený. Provoz se na Schwarzenberském plavebním kanálu i Želnavském smyku zastavil v roce 1961 a na dobrá tři desetiletí tato vodní dopravní cesta upadla v zapomnění. Ne však v myslích šumavských lesníků sloužících u VLS a místních obyvatel, kteří společně založili spolek. Bratrstvo Schwarzenberského plavebního kanálu. Vhodná příležitost k jeho reinkarnaci se naskytla v roce 1989 v souvislosti s 200. výročím výstavby Schwarzenberského plavebního kanálu, kdy se Vojenským lesům a statkům podařilo od ministerstva kultury získat tři miliony korun na opravu jeho části v okolí tunelu na Jeleních Vrších. Na opravách se významnou měrou podíleli zaměstnanci Vojenských lesů z Horní Plané a další brigádníci ze spolku. Kanál tak v roce pádu Železné opony po osmadvaceti letech opět ožil v rámci ukázkového plavení dříví v úseku Jelení Vrchy – Rosenauerova kaple.

V devadesátých letech byl kanál pod patronátem VLS opravován brigádníky a v roce 1993 jej Vojenské lesy předaly Národnímu parku Šumava, který v jeho revitalizaci pokračoval, stejně jako v investicích do turistické infrastruktury kolem tohoto vodního díla.

V roce 2018 Vojenské lesy a statky ve spolupráci s Lesy ČR a rakouskou destinační agenturou Tourismusverband Böhmerwald získaly od Evropské unie podporu pro rekonstrukci Želnavského smyku a dokončení revitalizace páteřní části kanálu v úseku Otovského potoka. Jde o náročnou součást rekonstrukce, protože na Želnavském smyku chyběla velká část původního opevnění koryta. Vodní cesta, které je stále v majetku posledního provozovatele kanálu Vojenských lesů a statku, tak bude z části obnovena replikami žulových desek.

Schwarzenberský plavební kanál tak bude opět plnohodnotně propojen s Vltavou.