Ve vojenských lesích vzniknou další dvě desítky malých rybníčků a nádrží

Po stamilionové investici v letech 2015 -2017 do zadržování vody v krajině, v rámci které vnikly v lokalitách ve správě Vojenských lesů a statků ČR tři desítky malých vodních děl, spustil státní podnik druhou fázi programu Živá voda VLS. Za bezmála 73 milionů korun jsou v lesních lokalitách v různé fázi rozpracovanosti investice do 20 malých vodních děl, které by měly pomoci v krajině udržet vodu. Nejvíce jich vyroste v suchem nejpostiženějších moravských lokalitách na Libavé a především na Drahanské vrchovině, ale také v středočeských Brdech, na Šumavě a v severočeském Ralsku.

„Investice, které jsme naplánovali v rámci druhé vlny programu Živá voda VLS, mají stejný charakter jako dokončené projekty v první fázi. Nejde o žádné obří megalomanské stavby, ale o malá vodní díla do 2 hektarů rozlohy. A jejich primárním účelem je vždy zadržení vody v dané lokalitě a zvýšení biodiverzity okolí v době klimatických změn, ale mají také krajinotvorné funkce,“ vysvětlil ředitel VLS Petr Král.
Stejně jako v první vlně programu Živá voda VLS chce státní podnik na soubor investic využít spolufinancování z evropských strukturálních fondů, především z Operačního programu Životní prostředí.
A obdobně jako v první fázi má nejvíce investic zamířit do vojenského újezdu Březina na Vyškovsku a jeho bez-prostředním okolí. K 13 vodním nádržím vybudovaným v letech 2015 – 2018 zde má přibýt dalších devět vodních děl (sedm vodních nádrží a dva rybníky). „Újezd Březina se rozkládá na Drahanské vrchovině, která leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny. Proto hlavním cílem všech těchto budovaných vodních děl je akumulace vody a podpora biodiverzity v jejich bezprostředním okolí. U většiny z nich již máme hotovou projektovou dokumentaci a právě probíhá vodoprávní řízení, v případě vodní nádrže v Plžovém žlebu již je dokonce stavba v plném proudu a počítáme s dokončením v květnu,“ uvedl ředitel divize Plumlov Ladislav Pur.
Tři nové vodní nádrže pak májí vzniknout ve vojenském újezdu Libavá na Olomoucku. K nim kolegové z Lipníka nad Bečvou plánují navíc revitalizaci toku Olešnice a také opravy a odbahnění nádrží Čermná horní a Smilov.
Na Mimoni pak chtějí lesníci VLS obnovit tři téměř nefunkční rybníky a vybudovat novou retenční nádrž. Dvě dvouhektarová vodní díla budou revitalizována u Hvězdova nedaleko Mimoně (Novodvorský III a Novodvorský IV). Třetí rybník pak má vyrůst v lesích u Mukařova nedaleko Mnichova Hradiště.
Retenční nádrž pak plánují kolegové ze severočeské divize vybudovat v Hradčanských stěnách v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj v oboře Velký Dub nedaleko objektu Senná brána.
„V Ralsku se soustředíme na obnovu historických vodních děl, vracíme do této lesní lokality v bývalém vojenském újezdu rybníky, které zanikly v poválečných letech, kdy kraj opustili lidé a vznikl zde výcvikový prostor. V minulosti jsme takto obnovili Hradčanskou kaskádu, v této vlně chceme vrátiti funkci dvěma rybníkům na Novodvorské kaskádě na Svébořickém potoce a obnovit Mukařovský rybník,“ vysvětlil ředitel divize VLS Mimoň Roman Vohradský.
Obdobně postupují lesníci VLS z šumavské divize státního podniku, kteří obnovují dvojici vodních děl v lesích nad Arnoštovem v povodí Blanice. Na Černém potoce je těsně před spuštěním obnova lesní nádrže, která by mohla pojmout až 17 tisíc metru krychlových vody. Poškozený Puchárenský rybník, který právě prochází obnovou, dří-ve sloužil šumavským lesníkům jako splavovací nádrž. „Jde o takzvanou klauzu či klauzuru, která sloužila jako zásobník vody pro plavení dříví po řece Blanici, především v letních měsících, kdy byl nízký stav hladiny. Nyní ji využijeme pro zadržení vody v lese a bude coby připomínka šumavské historie plnit také krajinotvornou funkci,“ doplnil ředitel divize Horní Planá Milan Frnoch.
Na Brdech po loňské realizaci vodní retenční nádrže Pazderka a dvojice vodních děl na Bahnech zatím čekají z finančních důvodů s realizací vodní nádrže Klášterka na vhodný dotační titul. Projekt na přítoku potoka Rezerva tak byl zatím pozastaven. Ustoupit také museli od realizace nádrže Zdeňák z důvodu nesouhlasného stanoviska orgánů ochrany přírody.