Právo: Legenda se chystá na poslední závod

text Michael Polák, deník Právo

Zřejmě to bude poslední příležitost vidět mistra v akci. Šestapadesátiletý dřevorubec Hubert Barták z Hamru na Jezeře na Českolipsku se chystá na svůj poslední dřevorubecký šampionát.

Mezi domácí elitu sportu, ve kterém vynikají silní muži s motorovou pilou, patří posledních třicet let. Je legenda. Na stěnách hájoven a lesních správ v Česku visí plakáty s jeho fotografií, mladí k němu vzhlížejí, má doma medaile z národních šampionátů i titul vicemistra světa.

Mistrovství republiky v práci s motorovou pilou se uskuteční v červnu na Bartákově domácí půdě, v lesích v Ralsku, kde celou svou profesní kariéru pracuje. „Často už startuji pod injekcemi a s prášky proti bolesti. Velké ambice už nemám, ale chuť nenechat to mladým zadarmo mám pořád velkou,“ ujišťuje Barták, který lásku k lesu a dřevu zdědil po otci.

Z národních šampionátů se Hubert Barták kvalifikoval na všechna mistrovství světa, která se v době jeho kariéry uskutečnila. Králem všech dřevorubců světa se mohl stát v roce 1996. „Titul mi tehdy unikl kvůli zářezu do klády, který byl o dva milimetry větší, než měl být. Tehdy ale ještě nebyla digitálníměřidla jako dnes, naměřili to obyčejnou šuplerou,“ vzpomíná Barták.

O tři roky dříve mohl na světovém šampionátu vyhrát vodvětvování. S rakouským soupeřem měli stejný počet bodů a mělo se za to, žepři bodové rovnosti rozhoduje čas. A ten měl Hubert Barták lepší. „Už ho téměř vyhlašovali vítězem, zkoušeli mu zlatou helmu. Jenže nakonec došli k tomu, že výkladem pravidel bude až druhý za soupeřem se shodným počtem bodů,“ vybavuje si neskutečnou smůlu Jan Sotona, mluvčí státního podniku Vojenské lesy a statky, jenž českou dřevorubeckou legendu zaměstnává.

Kdo by si myslel, že dřevorubec při soutěži prostě jen rube a kácí, hodně by se mýlil. Domácí i světové šampionáty mají pět neměnných disciplín. Soutěží se ve výměně řetězu, pak také v kombinovaném řezu, při kterém se odřezávají kotouče klád na přesnost a rychlost. Další částí boje mužů v oranžových dřevorubeckých montérkách je přesný řez, při němž se klády položené na deskách musí odříznout tak, aby pila do desek pod nimi nezajela. Soutěží se také v těžbě, při níž dřevorubci musí skolit nikoli živé stromy, ale dopředu připravené dvacetimetrové dřevěné sloupy. Na závěr o všem rozhodne odvětvování.

Legendárního dřevorubce si Vojenské lesy a statky váží. I za to, že vychovává nastupující generace lesníků a dřevorubců.„Dá se říct, že bez Huberta by nebylo možná ani Jindry Fazekaše, což je dnes naše největší mladé soutěžní eso,“ popisuje Jan Sotona.„Jindra nastoupil na lesní správu Hamr a dostal se do party kolem Huberta, která organizuje tréninkové kempy. Koneckonců i současný úřadující mistr republiky Martin Pňaček je náš bývalý zaměstnanec a všichni jsou z Liberecka. Tento kraj je prostě baštou nejlepších dřevorubců,“ dodal Sotona.

Chuť nenechat to mladým zadarmo mám pořád velkou Hubert Barták

Foto: Třicet větví umí Hubert Barták ořezat za 14,3 vteřiny. Ve volném čase se bavívyřezáváním dřevěných soch motorovou pilou.