Legendy Vojenských lesů a statků - Vojtěch Nevrlý

Narodil se v Třebčíně na Prostějovsku jako 6. dítě. Po ukončení obecné školy v rodné vesnici studoval na Reálném gymnáziu v Prostějově a následně započal studia Vysoké školy lesnické v Brně. V době jeho studií na fakultě působili významní lesníci jako prof. Rudolf Háša, prof. Josef Opletal, prof. Antonín Dyk a prof. Josef Konšel. Studium však těsně před státnicemi musel z důvodu uzavření vysokých škol přerušit.

Na podzim roku 1939 se stal adjunktem v lesích Lichtenstein – Podstatzkého panství na Veselíčku. Po čase se přesunul k lesnímu správci Janu Komárkovi do Velkého Újezdu. V roce 1941 se stal ředitelem velkostatku Bores a po roce i zetěm pana Komárka, když se oženil s jeho dcerou.

Po skončení války mu byla uznána lesnická praxe, kterou do toho času absolvoval, jako dostatečná a mohl konečně své studium na lesnické fakultě dokončit.

I po vzniku Vojenského újezdu Libavá 10. prosince 1947 rodina Nevrlých na Boresu zůstává. Mladý inženýr se však stává lesním správcem a zaměstnancem podniku Vojenské lesy a statky. V roce 1949 dochází k další profesní změně, kdy se rodina stěhuje do Lipníka nad Bečvou a Ing. Vojtěch Nevrlý začne zastávat post vedoucího pro lesnictví u prvního ředitele Vojenských lesů a statků v Lipníku nad Bečvou Lesního rady Ing. Karla Bílého. Tuto pozici zastává až do roku 1976, kdy odchází do důchodu.

Jako lesník byl znám svými pěšími pochůzkami po lese, při který pozoroval, kontroloval, ale hlavně komunikoval s podřízenými, ptal se na možné lesnické postupy a tím zůstával v kontaktu s praktickým lesnictvím. Ve svém úsudku předběhl dobu ve vztahu k pěstování lesa. Jeho zásluhou dnes jižní svahy od Škabračky až po Staměřice nejsou holinami, ale vzrostlým přírodě blízkým lesem. Příkré a slunné svahy zde lesníky učil obnovovat v maximálně 20 metrů širokých pásech, kdy okolní vzrostlý les vždy přistínil nově zasazené či přirozeně obnovené stromky. Na úpatí těchto kopců lesníci dodnes pečují o Nevrlého dubové kotlíky, které vznikly hloučkovou výsadbou v příznivém stínu okolního porostu.

Dodnes viditelná zůstala i buková žebra v lesích u Zeleného kříže, která vznikla při rozčleňování a zpevňování tehdy obrovského smrkového porostu, který po válce tuto lokalitu pokrýval. Buk se zde po již zmiňovaných suchých letech stal jediným přeživším lesem, který pomáhá přistíněním pomalé přirozené obnově zde domácího smrku.

Dnes Ing. Nevrlého tedy vnímáme jako pokrokového manažera i vzdělaného odborníka, který stojí za usnadněním obnovy lesa, o který se nyní lesníci divize Lipník nad Bečvou starají.