Stromy před kůrovcem hlídají VLS z vesmíru

Kůrovec. Nemá ani jeden centimetr, a přitom dokáže napáchat nenapravitelné škody. I z těchto důvodů je každá pomoc, která ho dokáže zpomalit, vítaná. „Zatímco v roce 2023 jsme tento způsob testovali, letos jsme tuto metodu nasadili do ostrého provozu na Šumavě, Mimoni a v Brdech,“ vysvětlil výrobní ředitel VLS Ondřej Vybíral.

Zaručených způsobů, jak odhalit obávaného agresora příliš neexistuje. „Nejspolehlivější metodou, na kterou nesmíme nikdy rezignovat, je stále včasné pozemní vyhledávání kůrovcem napadených stromů podle drtinek. To tak bylo a bude. Tohle nikdy dron nebo družice nenahradí. Je to o poctivé práci člověka v lese,“ popsal nejspolehlivější způsob boje vedoucí oddělení lesní výroby VLS Pavel Češka. I ten však připouští výhody, které moderní metoda nabízí.

Velkým pomocníkem jsou družice především v těžko dostupném terénu, rozsáhlých zapojených stejnověkých porostech nebo v místech, kde kůrovec nevytváří typická ohniska, a včasné nalezení napadených stromů je tak spíše dílem náhodného nálezu během monitoringu známých ohnisek. A právě v těchto momentech nastupují družice. „Ty zachytí změny v obsahu chlorofylu v jehlicích smrků. Vše navíc vyhodnocuje umělá inteligence. Výsledky tak mají lesníci na stole do 24 hodin od vyfocení,“ sdělil Ondřej Vybíral. Právě čas a záchyt napadení stromu je klíčové pro ochranu lesa. Čím dříve se povede záchyt, tím méně brouk napáchá škody.

Situace v lesích se lepší

V letošním roce například v jedné oblasti o rozloze 2 500 hektarů označila umělá inteligence 25 stromů s vysokou pravděpodobností napadení a dalších 50, které byly podezřelé. Člověk je však stále nenahraditelný, protože vždy vše v terénu ověřuje právě on. Terénní pochůzkou bylo potvrzeno napadení u 80 procent identifikovaných jedinců z 25, které byly označeny jako kůrovcové.

I když se stále mluví o tom, že je kůrovec na ústupu, vedoucí lesní výroby zvedá varovný prst. „Situace se lepší, ale jsme v těchto prohlášeních opatrní. Během čtyř let jsme se dostali na čtyři procenta kalamitního základu. V tomto boji však stačí jakékoliv podcenění a vše může zase začít gradovat. Brouk je těžký nepřítel ve stejnověkých smrkových monokulturách,“ vysvětlil Pavel Češka.

I z těchto důvodu vsází Vojenské lesy a statky na přestavbu ohrožených lesních porostů a vytváření vhodné druhové a prostorové diverzity. Hlavními prostředky jsou redukce stavu spárkaté zvěře, maximální využívání potenciálu přirozené obnovy a v případě zvyšování druhové pestrosti doplňování chybějících druhů formou podsadeb.