Porybný VLS Martin Zachar slaví čtvrt století na Padrtích

Sám na ryby už nechodí. Nechal toho, když mu synové odrostli. Rybářem se vyučil, ale k Vojenským lesům a statkům nastoupil jako těžař. Zpátky k rybářství se dostal více méně shodou okolností. A porybným na slavných Padrťských rybnících je letos Martin Zachar z hořovické divize vojenských lesů už 25 let.

Slavnější než dvojice vodních děl v mělké náhorní kotlině uprostřed lesů středních Brd je z chovných rybníků asi opravdu jen slavný třeboňský obr Rožmberk. Ten je ze stovek českých a moravských rybníků největší, rozhodně však nepůsobí tak malebně. Výše než na Padrtích se zase ryby chovají na Olšině, která je vůbec nejvýše položeným rybníkem v České republice. Šumavský rybník ve správě hornoplánské divize VLS však leží poněkud ve stínu Lipenské přehrady, Plešného jezera a dalších turistických lákadel jihočeských hor. Zato Padrťské jsou hlavním symbolem Brd, leží přímo v srdci pohoří a jsou také hlavním přírodním lákadlem středočeských hor.
Moci říci, že jste porybným na Padrtích, to už něco znamená. A Martin Zachar z hořovické divize VLS to může říkat už dlouho. V právě teď v listopadu slaví na Padrtích rovné čtvrtstoletí. A to vypadalo, že se vyučený rybář ke své branži krátce po škole ani nedostane…

Ze Šumavy na Brdy

Narodil se ve Vimperku a část dětství prožil na šumavské Borové Ladě, ale šumavským rodákem se příliš necítí. Otec byl totiž voják z povolání a tak se Martin Zachar jako kluk často stěhoval z místa na místo podle misí, na něž byl táta nasazován. Ať už však osud Zacharovi zavál kamkoliv, vždy se v rodině řešilo, jaké sportovní vodní plochy se v okolí vyskytují. „Táta byl sportovní rybář, a já jsem po něm tu vášeň zdědil. Rád jsem se pohyboval v přírodě u vody, a když jsem se tedy na závěr základky rozhodoval, co dál, vyhrála to rybářská škola,“ popisuje porybný z Padrtí. Nastoupil proto na odborné učiliště v Mecce českého rybářství – v jihočeské Třeboni.
A po škole začal pracovat na rybářství ve Mšeci u Rakovníka. Vydržel zde však jen krátce, a na přelomu devadesátých let přešel k Vojenským lesům a statkům na divizi Hořovice jako lesní dělník. „V tom věku jsem nějak moc neřešil, že končím s rybářstvím. Práce těžaře u VLS byl dobrý džob, a co bylo pro mě podstatné, že jsem dostal byt. Začal jsem dělat v lese a nějak jsem s návratem k původní profesi ani nepočítal.“

Od motorovky zpátky k rybám

Zacharovi k pozici porybného na Padrtích tehdy pomohla shoda okolností. Na hospodaření a výlovy na slavné soustavě chovných vodních děl na Brdech se tehdy sjednávaly firmy. A v roce 1992 výlov dopadl způsobem, který se blížil fiasku. Padrtě pak rozhodnutím vedení přešly z nepomucké lesní správy na Mirošov, kde byl tehdy lesním správcem u podniku legendární pan Plaňanský. Ten se rozhodl založit pro správu rybníků interní hospodářské zázemí a začal hledat vhodného kandidáta na porybného. A ze čtyř zvažovaných uchazečů padla volba právě na Martina Zachara. „Vybral si mne asi proto, že jsem měl nějakou zkušenost s touhle branží. Odložil jsem motorovku a začal připravovat hospodářský řád. Zároveň jsem nastoupil na střední rybářskou školu ve Vodňanech, abych si doplnil vzdělání,“ vzpomíná Martin Zachar.
Postupně na Brdech v jeho režii začalo vznikat rybářství, jak je známe dnes. Nejdříve se opravily výpustě a odbahnily oba rybníky. Stejně tak obnovou prošly malé rybníčky, které slouží pro pěstování násady do Padrtí. A samozřejmě v roce 2005 vyrostly do dnešní podoby sádky v Mirošově.

Jak plavali kapři z Padrtí v lese

I po 25 letech Zachar brdskou dvojici vodních děl považuje za klenot zdejší přírody. A ryby, které produkuje, se staly díky svému původu v čisté přírodě vyhledávaným zbožím na trhu. „Na Padrtích je to jiný druh hospodaření než v Třeboni, my ani nechceme intenzivní produkční hospodaření, jako mají Třebnoští. Padrtě jsou nejvýše položenými rybníky ve středních Čechách a také mají na Brdy a jejich okolí zásadní vliv z hlediska zadržování vody v krajině. A to nemluvím o jejich protipovodňových funkcích,“ uvedl Zachar.
Ty se podle něj plně projevily v roce 2002 během ničivých povodní, kdy Padrtě zadržely ohromné množství vody. Rozloha Dolejšího Padrťského rybníka se tehdy zvětšila o polovinu, jak se rozlil do okolních lesů. Soustava děl tak zadržela dvojnásobek vody, než je její kapacita. „Ryby nám tehdy plavaly v lese. Jak začala voda opadat, obcházeli jsme okolní lesy a hledali je v tůních mezi stromy a vraceli zpět,“ směje se dnes Martin Zachar.

Výlov? Někdy i s kusy ledu

Výlov Padrtí probíhá každoročně, ob rok se vždy loví jeden z dvojice rybníků.
"Začínáme týdny dopředu. Nejdříve se rybník musí vypustit na správnou výšku. To trvá u Hořejšího 4 až 5 týdnů, v případě Dolejšího tři týdny,“ popisuje porybný.
Zachar již dávno nahradil dříve najímané externisty vlastními lidmi i mechanizací a nářadím. Takzvaná „Fishparta“ má asi 40 členů. Z části ji tvoří zaměstnanci, které doplňují brigádníci. „Dnes už je to zkušený tým, který se moc neobměňuje. Lovíme na podložnou síť, což je nešetrnější metoda, a každý člen týmu dnes už ví, co má dělat,“ vysvětluje Zachar.
Padrtě se loví vždy dva dny, další den má brdská fishparta na přípravu. Nejvíc dostane tým Martina Zachara zabrat první den výlovu. „Někdy se podle množství ryb loví i do deseti hodin večer. Výlov probíhá v listopadu, často za mrazivého počasí, kdy z rybníka občas s rybami vyndáváte i led. Fishparta tak po prvním dni většinou padne rovnou do postele, čas na posezení nad pivem je většinou až druhý den, kdy se dolovuje,“ říká brdský porybný.

Rybářský kroužek? Děti dnes raději počítače…

Martin Zachar deset let v Mirošově vedl také rybářský kroužek. „Bavilo mne to, ale děti postupně přestaly mít zájem. Z dvaceti dětí v kroužku se postupně stalo pět a nakonec nezbyl nikdo. Děti dnes raději sedí u počítačů,“ vysvětluje.
Stejně tak se již nevěnuje sportovnímu rybolovu ani on sám: „Nelovím, stala se z toho hodně komerční záležitost. Nemá to pro mne tu správnou atmosféru, když sedíte na břehu, a kolem rybníka pípá dvacet elektronických hlásičů záběru. Seknul jsem s tím, když mi odrostli synové, které jsem ke sportovnímu rybolovu vedl.“

(přetištěno z podnikového časopisu VLS, redakčně zkráceno)