Karlovarští čtvrťáci v mikrokosmu Bukoviny

„S kolegyní se stále snažíme vést děti k vlastní aktivitě, podporovat jejich zvídavost, ale ve školních lavicích už je to někdy fuška. Jsme rády, že jsme s nimi mohly vyrazit na čerstvý vzduch a taky chvíli pozorovat, jak reagují na jiné autority,“ objasnila návštěvu u Vojenských lesů a statků paní učitelka Blanka Jiskrová

To, že čtvrťáci třídních učitelek paní Blanky a paní Ivy budou skvělou partou do lesa, bylo jasné, už když vyskakovali z autobusu. Dobrou náladu všech potvrdilo úvodní představování a dopolednímu programu přálo i slunečné počasí, které ve čtvrtek 21. dubna na Bukovině panovalo. Žáci se pustili do práce u blízké vodoteče. Nejprve uvažovali o stanovištích drobných živočichů lesního ekosystému. Poté se na vyznačených plochách pustili do „inventury“ bylinného patra. Prozkoumali kaliště černé zvěře a odhalili v porostu odrbané stromy a pařezy. Jejich zvídavost neznala mezí, a tak při té příležitosti zahrnuli oba své průvodce, lesníka Petra Zaržického a lesní pedagožku Janu Hynkovou, kvantem otázek a dozvěděli se mnohé i o zvěři jelení a srnčí. U vyvrácených smrků se poučili o problematice smrkových porostů a škodách způsobených větrem. Přišla řada i na lýkožrouta smrkového a ochranu proti hmyzím škůdcům. Těmhle talentovaným pozorovatelům neunikly ani stopy zvěře na cestě, když ji vyklízeli od klestu. Celou procházku porostem zakončila zastávka u stromů pro sběr osiva, úvaha o sběračích semen a odhady výšek a vzdáleností.

Přesto, že samotná trasa lesem neměřila více než 600 metrů, žáci na ní při nabitém programu strávili bezmála čtyři hodiny. Zpět do školy nikdo nespěchal, a tak závěrečné vyhodnocení dne mohlo proběhnout až s plnými žaludky, po opékání buřtů u srubu. Každý z účastníků si pak zazvonil na místní zvoničku, zaznělo sborové „Lesu zdar!“ a pohádky byl konec.