Tipy na výlet
Šumava (Boletice)
Okruh na Knížecí Stolec (14 km)
Trek překonávající čtyři sta výškových metrů, za jejichž zdolání však budete odměněni vyhlídkou, která nemá na celém Českokrumlovsku konkurenci – uvidíte odtud celé šumavské pohraničí a za dobré viditelnosti dokonce i vzdálené Alpy. To je cesta na Knížecí stolec ve vojenském újezdu Boletice, která je veřejnosti otevřena o víkendech a svátcích. I zde však platí přísné pravidlo držet se značené trasy vedoucí územím, kde probíhá výcvik vojsk.
Trasa začíná na okraji vojenského újezdu nedaleko schwarzenberské hájovny na Uhlíkově nad Záhvozdím, kousek od hlavní silnice z Horní Plané do Veltrus údolím horního toku Vltavy. Modrá turistická značka odtud stoupá údolím Uhlíkovského potoka a vede po zpevněných cestách převážně lesy. Hned u parkoviště naleznete panel naučné stezky, která je součástí trasy. Odtud cesta vede k Adolfovu kamenu a dále na Knížecí stolec mezi rozličnými skalními útvary. Posledních několik stovek metrů k vrcholu 1236 metrů vysoké hory absolvujete ostré stoupání holým svahem, který je důsledkem orkánu Kyril. Jeho působením nejsou Knížecí stolec a jeho okolí zalesněny, což paradoxně otevírá na jeho vrcholu návštěvníkovi nezvyklý panoramatický výhled do okolí, který je umocněn ještě šestimetrovou dřevěnou rozhlednou, kterou zde nechaly Vojenské lesy a statky vybudovat. Pohled
Z vrcholu modrá značka míří kamenitou stezkou k rozcestí Skalky s krytým odpočívadlem a další informační tabulí. Cesta pak míří dolů ke kraji boletického újezdu. Z něj nakonec vyjdete v místě, na kterém jste zahájili svou cestu – u uhlíkovské hájovny.
Okruh okolo Špičáku – cesta s výhledy
Dvanáctikilometrová víkendová turistická trasa okolo 1221 metrů vysokého vrcholu Špičáku u Horní Plané je cestou výhledů do krajiny v okolí Lipna. Proto ji také Vojenské lesy a statky v letošním roce osadily devíti lavičkami, které jsou umístěny tak, aby se návštěvníci mohli na trase posadit a kochat se výhledem do okolí. Modře značená turistická trasa vede po trase Maňávka – Stará Huť – Liščí kámen – Vlčí kámen – Kapradinec – Maňávka. Na východní straně trasy se nacházejí lavičky s rozsáhlým výhledem na louky, lesy a Lipenskou přehradu, z toho dvě u kapličky na místě bývalé sklářské osady Stará Huť. Sedmá lavička nabízí odpočinek poblíž Liščího kamene a poslední dvě se nachází u lovecké chaty Špičák.
Celá turistická trasa vede převážně smrkovými lesními porosty po zpevněných komunikacích, místy však s dosti náročným stoupáním.
Ideálním nástupním místem na tuto trasu je rekreační zařízení VLS u rybníku Olšina, kde se nachází restaurace, parkoviště i železniční zastávka Hodňov. Z Hodňova se na okruh kolem Špičáku dostanete po červené trase na křižovatku Maňávka. Alternativně však jako výchozí bod můžete zvolit Horní Planou.
Trasa okolo Špičáku je návštěvníkům přístupná o víkendech a státních svátcích od 7.00 do 21.00 hodin. Časové omezení je nezbytné z důvodu výcvikové činnosti vojsk.
Brdy
Trasa na Padrťské rybníky
Dva rybníky u zaniklé obce na náhorní planině jsou jedním z nejzajímavějších turistických cílů vojenských Brd. Tyto unikátní vodní plochy mohou turisté navštívit pěšky nebo na kole a obdivovat téměř panenskou přírodu kolem Hořejšího i Dolejšího padrťského rybníku.
Nejlepším nástupním místem je obec Teslíny na silnici mezi Rožmitálem pod Třemšínem a Spáleným poříčím. Odtud se lze pěšky nebo na kole vydat cyklostezkou číslo 2275 dva kilometry vzhůru na křižovatku s trasou číslo 2273. Po ní se vydáte doleva k hrázi Hořejšího padrťského rybníku. Cyklostezka dále pokračuje kolem skály Marie Terezie přes vrch Okrouhlík do obce Trokavec.
V okolí Hořejšího padrťského rybníku návštěvníci mohou volně vstupovat do lesa. Tato oblast má bezmála sedmnáct kilometrů čtverečních a navazuje jižním směrem na již přístupnou cyklostezku.
Oblast Parťských rybníků je díky dlouhodobému vyloučení intenzivní lidské činnosti unikátní lokalitou, kde se vyskytuje řada chráněných živočichů i rostlin. Žije zde orel mořský, na tahu lokalitu využívají orlovci říční, vyskytují se zde také ledňáček říční a vydra říční. V okolí spatříte čápy černé i volavky popelavé. Padrťský potok je domovem raka potočního. Oba rybníky jsou zdrojem pitné vody pro Rokycansko a se svým okolím tvoří unikátní přírodní lokalitu, která nemá v širokém okolí obdoby.
Trasy jsou s ohledem na výcvik vojsk otevřené o víkendech a svátcích, od 1. 1. 2016 však budou přístupné po zrušení vojenského újezdu Brdy bez tohoto omezení.
Oderské vrchy (Libavá)
K prameni řeky Odry
Vojenský újezd Libavá v Oderských vrších je prameništěm jedné ze dvou evropských řek v České republice. Zatímco krkonošský pramen první z nich, Labe, je jedním z nejfrekventovanějších cílů turistů, řeka Odra takový zájem nebudí.
K místu, kde pramení, vede červená turistická značka z autobusové zastávky v obci Dolní Újezd u Lipníku nad Bečvou. Kratší variantou je cesta vozem až do obce Kozlov ve vojenském újezdu, kde automobil odstavíte na parkovišti u kasáren a nastoupíte na trasu jen několik stovek metrů od pramene. Pramen vyvěrá na rašelinné louce obklopené smrkovým lesem v mělkém sedle ve výšce 633 m mezi Křížovou horou a Fidlovým kopcem.
Na místě pramene stojí malý dřevěný přístřešek s lavičkami, jenž slouží jako úkryt před nepohodou, která je ve zdejším poměrně drsném podnebí častým jevem (průměrná roční teplota činí 6 stupňů, průměrný roční úhrn srážek 800 mm). Zajímavostí je, že toto místo bylo za pramen Odry určeno teprve roku 1715. Dříve se za počátky velké řeky považovaly jiné lokality.
Trasa je přístupná od roku 1991, ale pouze o víkendech a svátcích. Toto omezení je nezbytné dodržovat, protože na Libavé probíhá intenzivní výcvik Armády ČR i dalších vojsk NATO.
Doupovské hory (Karlovarsko)
Rozhledna Bučina
Strmý výstup z údolí řeky Ohře od dnes již polorozpadlých lázní Kysilka u Karlových Varů na jednu z nejstarších rozhleden v Česku Vás odmění unikátním výhledem na okolí západočeské metropole, údolí řeky, Doupovské hory i Krušné hory.
Desetimetrovou kamennou rozhlednu zde nechal v roce 1880 postavit v nadmořské výšce 582 metrů známý místní rodák a podnikatel Heinrich Mattoni.
Ralsko
Národní přírodní rezervace Břehyně-Pecopala
Národní přírodní rezervace Břehyně-Pecopala v Ralsku je oblastí stovek pískovcových strží a dolů, domovem volně žijící vlčí smečky, ale i řady dalších živočišných druhů. Unikátní přírodní oblast je součástí lesnického parku Bezděz, který je ukázkovým společným projektem Vojenských lesů a statků ČR, Lesů ČR a místních obcí, jenž veřejnosti ukazuje ideální symbiózu zájmů ochrany přírody s trvale udržitelným hospodařením v lese.
Z desítek kilometrů cyklistických a turistických tras vedoucích tímto bývalým vojenským újezdem Vám doporučujeme červený hradčanský okruh. Ideálním nástupním místem je obec Hradčany, kde můžete zanechat vozidlo na parkovišti u informačního centra Vojenských lesů a statků.
Po červené značce místního okruhu VLS nejprve vyrazíte pod Havraní skálou, asi po kilometru odbočíte vlevo a pokračujete Kraví roklí na rozcestí turistických značek U Kukačky. Pokračujete vlevo do Měděného dolu a přes Uhelnou rokli u rozcestí U Hvězdy vystoupáte na Popelový hřeben, ležící na území národní přírodní rezervace. Po něm postupně sestoupíte zpátky do Uhelné rokle a u hájovny Trojzubec překonáte silnici do Doks. Za silnicí pokračujte po lesní cestě směrem k přírodní rezervaci Hradčanské rybníky. Před rybníkem Držník odbočte vlevo na cestu, která vás dovede zpět do Hradčan.
Desetikilometrová trasa vede převážně rovinatým terénem. Její výhodou je také možnost zkombinovat tento výlet s alternativní trasou naučné stezky Jeřáb, a to především u větších skupin. Tato tříkilometrová trasa Hradčanskými stěnami začíná a končí také u informačního centra VLS a je vhodná i pro malé děti. Případné čekání na cestovatele po delším červeném okruhu pak mohou malí turisté vyplnit návštěvou expozice v informačním centru nebo prohlídkou nedalekého útulku pro handicapovaná zvířata „Minizoo Osamělá hvězda,“ jehož provoz VLS ČR podporují.
Za zubry do obory Židlov
Název tohoto tipu na výlet je spíše eufemismem, protože byste museli mít velké štěstí, abyste jediné volně žijící stádo zubra evropského v Česku během svého putování Židlovem spatřili. Druhá největší obora v republice, která je ve správě Vojenských lesů a statků ČR, jež zde unikátní program návratu zubra evropského do volné přírody realizují, však stojí sama o sobě za to. Na rozdíl od řady jiných obdobných chovných zařízení je totiž veřejnosti otevřena, nicméně návštěvníci se po oboře musí pohybovat po vyznačených trasách, které jsou asfaltové, nebo zpevněné.
My Vám pro návštěvu Židlova doporučujeme cyklostezku VLS, na kterou nastoupíte u podnikové hájovny na Skelné huti, kde můžete zaparkovat auto. Lesní odbočku na Skelnou Huť naleznete mezi obcemi Kuřívody a Ploužnice na hlavní silnici Mnichovo Hradiště – Mimoň.
Cyklostezka Vás zavede k Ploužnickému rybníku, kde se napojíte vpravo na cyklotrasu číslo 241 vedoucí do obory Židlov. V oboře se můžete pohybovat po cyklostezkách 241 nebo 25. Pro návrat vedle stejné trasy, kterou jste přijeli, pak máte na vybranou ze dvou hlavních cest. Kratší je cesta cyklostezkou do Kuřívod s následným tříkilometrovým přejezdem po hlavní silnici na Skelnou Huť. Výrazně delší, zato atraktivnější, trasu můžete volit okolo obory přes Čertovu stěnu a rozcestí Stohánek u zříceniny stejnojmenného hradu na cyklotrasu 3046. Z ní odbočíte u Nového Dvoru na cyklostezku VLS, po které se dostanete zpět na Skelnou Huť.
Šance, že na svém putování spatříte zubry, není velká, některé další obyvatele obory však potkáte spíše. Patří mezi ně jeleni, srnčí zvěř, mufloni, divoká prasata, ale i lišky. Především si však užijete zážitek z putování unikátní přírodou Ralska.
