Brdy - lesní ostrov uvnitř Čech
Divizí Hořovice obhospodařovaná výměra území Středních Brd činí 260 km2, z toho okolo 23.000 ha zastupují lesy, ve kterých se hospodaří. Zbytek jsou bývalé cílové plochy a střelnice, louky, komunikace apod.
JAK ŠEL ČAS...
- do 13. století – hluboký neprostupný hvozd na rozhraní středních, západních a jižních Čech
- – 18. století– s rozvojem výroby železa se postupně se zvyšuje i potřeba dřevěného uhlí,těžba dřeva ovlivňuje celé brdské lesy, které se zatím uměle neobnovují
- pol. 18. století – Marie Terezie vydává lesní řád, na základě kterého se začínají po řízených těžbách lesy též uměle obnovovat, nejprve síjí, pak sadbou
- pol. 19. století – základy dnešního stavu lesů: po těžbách umělá obnova sadbou dřevinami smrk, příp. borovice či modřín, vznikají rozsáhlé stejnověké jehličnaté porosty – produkce jehličnaté dřevní hmoty, zavádí se velkoplošné holosečné hospodaření; provedeno zaměření lesů a jejich prostorové rozdělení na jednotlivá oddělení
- a začátek 20. století – první kalamity ve smrkových porostech – vítr, bekyně mniška; začíná snaha o opětovné zavádění listnáčů
- 1927 – výkup lesů státem od původních majitelů velkostatků, zřízena dělostřelecká střelnice od roku 1928 začínají ve Středních Brdech hospodařit Vojenské lesní podniky (později Vojenské lesy a statky ČR)
Během 1.světové války několikanásobně vzrostl význam, dostřel i ničivá síla dělostřelectva a Ministerstvo národní obrany (MNO) za první republiky začalo vybírat nejvhodnější území, které by vyhovovalo novým požadavkům na výcvik formované československé armády...
Záměr vybudovat střelnici právě v Brdech byl prosazen navzdory protestům části veřejnosti, ale také poslanců, přírodovědců, spisovatelů a umělců a vládou (ministerskou radou) schválen.
V dubnu 1928 dochází k oficiálnímu založení„Dělostřelecká střelnice v Brdech“, v Jincích je zřízeno velitelství střelnice a současně také ředitelství Vojenských lesních podniků (VLP). První střely dopadly na cílovou plochu Jordán o dva roky později, 27. května 1930 v Brdech ostré střelby sledoval přímo na místě i president T. G. Masaryk.
Během 30. let minulého století je střelnice Brdy intenzívně využívána k výcviku dělostřelectva, tankových vojsk, pěchoty i chemického vojska. Probíhají zde také pevnostní zkoušky staveb stálého československého opevnění - v Brdech probíhají zkoušky pevnostního materiálu.
Po Mnichově a rozpuštění československé armády začíná v Brdech cvičit německý Wehrmacht. Na základě výnosu říšského protektora došlo k rozšíření střelnice a bylo přistoupeno k vystěhování obcí, které se nacházely uvnitř nových hranic cvičiště. Po fiasku nacistických vojsk v bitvě o Moskvu se v Brdech na zámečku Tři Trubky „usidluje“ po své rezignaci vrchní velitel pozemních vojsk Wermachtu polní maršál Walther von Brauchitsch.
S porážkou nacistického Německa se pak do Brd vrací čs. armáda a vystěhovaní obyvatelé do svých poničených domovů. V září roku 1951 však z Ministerstva národní obrany vzešel návrh na rozšíření VÚ a opětovné vystěhování obcí Padrť, Přední a Zadní Záběhlá, Kolvín + Velcí a Hrachoviště. Poslední z 759 vysídlenců opustili své domovy počátkem roku 1953.
Až do roku 2015 vojenský újezd Brdy sloužil k výcviku prakticky všech druhů vojsk, včetně letectva. Po vstupu České republiky do NATO se v Brdech začaly objevovat také jednotky našich nových spojenců a proběhla zde i dvě velká mezinárodní cvičení – „FlyingRhino“ 2009 a 2010.
Prvním dnem roku 2016 však byl újezd zrušen a zároveň na jeho území byla vyhlášena nová chráněná krajinná oblast (CHKO) Brdy, která zahrnuje i území Třemšínska. AČR si ponechala posádkové cvičiště 13. dělostřeleckého pluku s historickým názvem „Výcvikový tábor Jince.“
Vojenská historie Brd
Myslivna U Prokopa
Dvě sesterské myslivny Prokop a Slanina nalezne v lesích pod Pilskou nádrží, byly vystavěny v letech 1935 – 1937. Hájovna U Prokopa nesla ve vojenských mapách jméno „Pilka,“ a jde o stavbu srubového typu postavenou z impregnovaného dřeva.
Trasa: Myslivna leží asi 1,3 km nad Obcí Bohutín na zelené turistické trase do CHKO Brdy.
Myslivna Slanina
Druhá hájovna ve stejném stylu kombinuje roubenou část se zděnou. Stejně jako Prokop byla za první republiky zřízena na okraji vojenského cvičiště, aby nahradila myslivny ve vnitřní části Brd, zrušené v souvislosti s budováním střelnice.
Místo je oblíbeným cílem návštěvníků Brd, především rodinami s dětmi, na louce u hájovny si totiž lesní VLS zřídil obůrku s jelení zvěří.
Trasa: Hájovna se nachází u Pilského potoka pod vodní nádrží Láz na cestě vedoucí do Kozičína.
Myslivna Žernová
Třetí stavbou v lokalitě, která vznikla společně s obecnickou lesní správou, byla myslivna Žernová na okraji lesa nad obcí Láz. Stavba vyrostla na hranici vojenského cvičiště a stejně jako další objekty vojenských lesů plnila vedle úkolů v lesním hospodaření i „strážní“ funkci. Za první republiky byly na těchto a mnoha dalších místech vytahovány prapory při střelbách a tedy při zákazu vstupu do lesů.
Trasa: Na křižovatce lesních cest Perkanská a struhy nadobcí Láz