Živá voda VLS

Investiční program do rybníčků, nádrží, tůní a studánek má zvýšit biodiverzitu území a optimalizovat vodní režim v krajině.

ŽIVÁ VODA VLS

Investiční program Vojenských lesů a statků ČR do zvýšení biodiverzity lokalit a zadržování vody v krajině

Cílem programu není budovat hospodářské vodní plochy pro chov ryb. Malé rybníčky, lesní nádrže, tůně i studánky, do kterých v šesti lokalitách ve správě VLS investujeme, mají primárně zvýšit objem životadárné vody v krajině, podpořit druhovou rozmanitost přírody v daném místě. Dát zvěři z okolí nové napajedlo a obojživelníkům místo k životu. A také podpořit vodo-ochranné funkce lesů.

První projekty z programu "Živá voda VLS" byly dokončeny v roce 2015 a na následující rok Vojenské lesy a statky naplánovaly desítky akcí. V první etapě do nich chceme investovat bezmála 100 milionů korun. Větší část této investice (až 70 procent) by měly pokrýt dotace z evropských strukturálních fondů.

Hlavní část půjde do moravských lokalit ve správě Vojenských lesů a statků, trpících nedostatkem srážek. Jde hlavně o vojenský újezd Libavá v Oderských vrších v předhůří Jeseníků. Oblasti ve správě divize VLS v Lipníku nad Bečvou totiž patří do pásu lesních lokalit na Moravě, který je postižen suchem. K rozpadu lesních porostů zde dochází v důsledku stále se snižujícího úhrnu srážek od roku 2006, v loňském extrémně suchém roce situace vygradovala v kalamitní stav s masivním usycháním stromů a napadením kůrovcem.

Čtyřicet milionů korun pak má jít na Vyškovsko do lesních lokalit ve vojenském újezdu Březina. Drahanská vrchovina, kde se újezd rozkládá, totiž leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny, která zadržuje většinu srážek přinášených západními větry. Území je proto chudé na povrchové vodní zdroje i na zásoby podzemních vod.

Na Českokrumlovsku má zase program "Živá voda VLS" charakter, který pracovně nazýváme "rehabilitace historické Šumavy." Investice zde totiž míří výhradně do obnovy malých rybníčků, které povětšinou byly ve správě zaniklých pohraničních obcí. Vedle hospodářských funkcí pro obyvatele, kteří zde již nežijí, však plnily také velmi významnou vodo-ochrannou funkci pro okolní přírodu. Obdobně je tomu i v severočeském Ralsku a Doupovských horách na Karlovarsku, kde se budeme snažit hlavně vrátit krajině historická vodní díla. Vlastně se tím také vracíme k moudrosti našich předků, kteří věděli, proč tyto malé stavby zadržující v lokalitě vodu, do krajiny umisťují.

Investice do malýchvodních děl - předběžný plán 2015 - 2016
Tento plán obsahuje větší investiční akce realizované a plánované v rámci programu Živá voda VLS. O investicích do drobných staveb, jako jsou studánky a vodní tůně, vás budeme informovat průběžně v rámci aktualit v novinkách.

Drahanská vrchovina (Vyškovsko)
Dokončeno
Malá Haná – úpravy toku 3.990 tisíc Kč
Rybník Sedlákova Louka 4.661 tisíc Kč
Rybník Bělá 3.559 tisíc Kč
Rybník Jahodový žleb 1.976 tisíc Kč
VN Studýnky 2.722 tisíc Kč
Ve výstavbě a plán
VN Kotáry 2.600 tisíc Kč
VN Křivá Bříza 2.600 tisíc Kč
Rybník Ferdinand 3.500 tisíc Kč
Rybník Dalšínek 2.500 tisíc Kč
Rybník Plžák 3.500 tisíc Kč
Rybník Pod Vyhlídkou 4.000 tisíc Kč
Rybník Akátová louka 2.000 tisíc Kč
Rybník Ocúnový 3.000 tisíc Kč

Oderské vrchy (Olomoucko)
Dokončeno
VN Městský les 1.560 tisíc Kč
VN Bělidla - spodní 2.249 tisíc Kč
Ve výstavbě a plán
VN U Rybníčka 1.750 tisíc Kč
VN Červená 2.000 tisíc Kč
VN Městský les 2.000 tisíc Kč
VN Smilovský potok 2.750 tisíc Kč
VN Nad Loserčinou loukou 3.750 tisíc Kč

Doupovské hory (Karlovarsko)
Ve výstavbě a plán
Obnova rybníka U Svobody 3.100 tisíc Kč
Odzemnění Jesenského rybníka 2.100 tisíc Kč

Šumava – Boletice (Českokrumlovsko)
Dokončeno
Skelná Huť 1.281 tisíc Kč
Ve výstavbě a plán
Rybník Za vodárnou 2.500 tisíc Kč
Černý rybník 2.300 tisíc Kč
Blanický rybník 5.800 tisíc Kč
Puchárenský rybník 3.200 tisíc Kč

Ralsko (Českolipsko)
Dokončeno
Rybník U Srubu 1.750 tisíc Kč
Plán
VN Novodvorský V. 3.600 tisíc Kč
VN Lutovník a Knížecí 3.900 tisíc Kč

VN – vodní nádrže.
Uvedené částky představují celkovou investici včetně nákladů, které VLS chtějí pokrýt žádostí o dotaci. Tu poskytuje Státní fond životního prostředí (SFŽP) a je v celkové výši 70-ti procent způsobilých výdajů (5% je ze SFŽP a 65% z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím státního rozpočtu)